Navigace

Obsah

PIŠTÍN


 

Leží v polovině cesty při silnici České Budějovice – Vodňany. Jméno samo, soudě podle starobylého psaní Pisezin, zdá se odvozeno od písku /píscina/, jak se dosud jmenuje les u nedalekého statku Suchá - Picina. V dějepisných listinách se ponejvíce připomíná k roku 1261, kdy už se Pištín jeví farní osadou. Dominantou ve středu obce je jednolodní kostel sv. Vavřince, obklopený hřbitovem, původně pozdně románský, byl v první polovině 14. století goticky přestavěn. Po požáru roku 1752 byly při barokní obnově kostela zachovány zbytky románského zdiva a části gotických kleneb. Farností patřilo v minulosti ke kostelu asi dvanáct okolních obcí, včetně současného tři kilometry vzdáleného města Zliv / Zliv má nyní 3700 obyvatel/. Zajímavostí na věži kostela, vysoké 36 m, jsou věžní hodiny, které v roce 1846 daroval pan Vojtěch Makovička, schwarzenberský revírník na „Králičím vrchu“ u Zlivi, hodiny ukazují obyvatelům obce čas dodnes, ačkoliv se musejí ručně denně natahovat. Vzácností na kostelní věži jsou dva kostelní zvony. Původně před první světovou válkou byly čtyři , dva byly za této války odvezeny. V roce 1923 se ve zdejší osadě konala velká slavnost svěcení nových dvou zvonů. Ovšem pro válečné potřeby byly za druhé světové války odvezeny opět dva zvony, které se již na původní místo nevrátily.


Jako v každé farní obci, tak také v Pištíně, stála v těsné blízkosti kostela a hřbitova škola, která se připomíná poprvé v kronikách v roce 1641. Jednalo se o dvoj nebo trojtřídku, podle počtu dětí, tyto sem docházely i z okolních obcí - např. v roce 1882 navštěvovalo zdejší trojtřídku 181 dítek.


Vyučování na této škole bylo ukončeno v roce 1977, kdy místní děti začaly jezdit do školy ve Zlivi - v této době zde již byla jen dvojtřídka s 39 dětmi. V současné době v budově školy sídlí Obecní úřad, tělocvična, knihovna a baráčnická Rychta. Za zmínku stojí i budova čp. 35 v dolní části obce - bývalá velká zemědělská usedlost a hostinec „Na Dolánku“. Jak praví kronika - toto stavení bylo v roce 1846 od vodňanského C.K. poštmistra Leopolda Jireše zde vystaveno a až do roku 1863 co budova poštovní upotřebeno a obýváno. Byla zde přepřahací stanice poštovních vozů. Když pak vystavěním železniční dráhy budějovicko-plzeňské, koňské poštovní spojení mezi Vodňany a Budějovicemi přerušeno bylo, jmenované stavení prodáno bylo novému majiteli panu Dvořákovi a sloužilo jako největší statek v obci a hostinec „U Dolejších Dvořáků“. V té době byly v obci ještě další dva hostince a sice „U Hořejších Dvořáků“ a uprostřed návsi hostinec „U Pekařů“ /později Lišků/. Na návsi je uchován ucelený soubor tradičních lidových usedlostí z první poloviny 19. století, což svědčí o tom, že obec byla původně zemědělská, dále zde bylo několik řemeslníků a obchodníků. Na uctění památky obětem první světové války byl v roce 1920 postaven ve středu návsi pomník padlých, který je udržován a při každé slavnosti v obci je těmto obětem věnována vzpomínka. Elektrifikace obce byla provedena v roce 1924, kdy byla obec připojena k rozvodné lince z elektrárny v Mydlovarech.


Obec Pištín leží v Českobudějovické pánvi, v malebné jihočeské krajině s mnoha lesy a četnými rybníky. V blízkém okolí jsou větší rybníky Knížecí, Volešek, Pištínský, Bezdrev a několik dalších menších, proto je zde i velký zájem o rekreaci a cykloturistiku, využívající nově vyznačené cyklostezky. V současné dobvě obec Pištín tvoří ještě přilehlé obce Češnovice, Pašice a zalužice – na katastrálním území o rozloze 1403 ha žije 530 obyvatel.


Původně se zde obyvatelstvo živilo převážně zemědělskou činností /bezzemci dojížděli buď do Šamotky do Zlivi nebo do elektrárny Mydlovary/. V obci bylo v roce 1955 utvořeno Jednotné zemědělské družstvo, později v roce 1980 bylo sloučeno pod ZOD Sedlec, kde je celkem 16 vesnic a v tomto složení družstvo hospodaří dodnes, i když zaměstnává mnohem méně obyvatelstva.. Pro potřeby družstva se ve východní části obce Pištín nachází zemědělský areál družstva – sklady, suška, teletník, odchovna skotu a čerpací stanice nafty. Dále v obci provádí svoji podnikatelskou činnost několik řemeslníků – zedníci, obkladači, malíři, natěrači, elektrikáři, truhláři , drobní prodejci apod. . Několik obyvatel pracuje ve firmě Praktic /prodej rolet, garnýží /, která v počátcích fungovala v budově bývalé školy čp. 33 a nyní má nově vybudovaný areál při výjezdu z obce na Vodňany. Vedle této firmy je nově postavená firma Sahoz /výroba a prodej strojů/.


Místním občanům slouží výborně zásobená prodejna potravin Jednota, která byla postavena v roce 1966, dále pošta s omezeným provozem, zdravotní středisko s dojíždějícím lékařem – 2 hodiny týdně, nově vybudovaný penzion „Jižní Dvůr„ při hlavní silnici na Písek a původní hostinec „Na Dolánku“.


Občané Pištína jsou aktivní. Působí zde tyto organizace: Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Obec baráčnická, ZO Českého svazu žen, FC Praktic , ZO Českého svazu včelařů a Spolek chovatelů holubů.


Sbor dobrovolných hasičů oslavil v roce 2007 již 115. roků svého založení. Hasiči se zúčastňují soutěží v obci i okolí, jsou aktivní při brigádách v obci, pomoci občanům při živelných katastrofách a pořádají každoročně tradiční hasičské bály.


Obec baráčnická Pištín oslavila již 70 let svého trvání, je členem X. župy spisovatele J. Holečka a patří k jejím nejlepším členům. Pravidelně každých pět let pořádají baráčníci v Pištíně setkání s ostatními baráčnickými obcemi spojené s krojovaným průvodem obcí. V posledních letech jsou tato setkání spojena s dalšími akcemi obce. Svěcení baráčnického praporu v roce 1997. Setkání rodáků se uskutečnilo v roce 2001. Prapor a znak obce byl vysvěcen v roce 2006. Baráčníci také pořádají každoročně Staročeský bál.


Pod názvem FC Praktic Pištín je sdružen oddíl kopané a oddíl šipkařů. Ve fotbalovém oddíle v současné době aktivně působí družstva tří věkových katergorií – mužů, starších žáků a starších kadetů. Všechna družstva jsou zapojena do okresních soutěží. Každoročně v srpnu oddíl pořádá „Turnaj Praktic“.


Nejaktivnější činnost provozují svými zápasy sportovci, kterým byly v roce 2005 postaveny na hřišti nové sportovní kabiny.


V mysliveckém sdružení jsou zapojeni občané ze všech částí obce. Myslivci se podílejí zejména na úpravě zeleně v obci a okolí, pečují o zvěř v revíru a pravidelně pořádají myslivecké bály.


Český svaz žen sdružuje místní ženy, které se pravidelně scházejí na schůzích. Pořádá pro ně spolu s obecním úřadem návštěvy divadelních představení, zájezdy do různých koutů vlasti, ale i do lázní v zahraničí. Největší zásluhu mají všechny složky společně při organizování „Dne dětí“, který se v posledních letech uskutečňuje v přírodě s různými ukázkami činností složek a soutěžemi. Tato akce je velmi oblíbena jak dětmi, tak i dospělými.


V posledních letech dochází v obci k rozsáhlejší výstavbě rodinných domků. Rovněž starší rodinné domky získávají nové vlastníky a jsou rekonstruovány. Lidé z města zde začínají stavět a vracejí se na vesnici. Problémy s nedostatkem vody, které zde v Pištíně přetrvávaly, byly vyřešeny v roce 1992 vybudováním veřejného vodovodu napojením na Římov. V roce 2004 byla provedena plynofikace obce.

 

 

ČEŠNOVICE


 

Založení naší obce se odehrálo zhruba okolo roku 1 200, což je doloženo nalezenou keramikou. Osada vznikla tedy na počátku velké kolonizační vlny kdy, bylo české i německé obyvatelstvo přímo vyzýváno, aby osadilo volnou královskou půdu v blízkosti nebezpečně se rozpínajícího Vítkovského dominia.

Název původní malé osady, byl zřejmě odvozen od jejího zakladatele, který se mohl jmenovat Čéšen, nebo Čéš. Osadníci pohřbívali své zemřelé na hřbitově v Pištíně, který existoval o něco dříve, světskou a panskou správou patřila osada ke královskému hradu Froburg, (k dnešní Hluboké nad Vltavou). Tento královský hrad vznikl přibližně na počátku 13.století, město České Budějovice až v roce 1265. První osadníci v naší vesnici se usadili v blízkosti potoka který dodnes protéká obcí a protože jeho břehy skýtaly velmi kvalitní hlínu potřebnou na stavbu a vymazávání spár roubených domků, z potoka se léty stával návesní rybník.

Nejstarší písemná zmínka o Češnovicích je z roku 1420, v tzv. Popravčí knize Pánů Rožmberských. Tehdy v Krumlovské mučírně přiznal Přibík ze Žabovřesk, že se společníky mimo jiné ukradli též krávu Janovi z Češnovic, kterou pak prodali.Z počátku století 15. existuje ještě několik drobnějších zmínek o Češnovicích, ale první soupis všech majitelů gruntů v obci pochází z roku 1490. Krátce před tímto rokem byl totiž založen rybník Bezdrev a zatopení

Okolní půdy mělo značný vliv na utvoření katastru a lidnatosti naší obce. Zalužické pozemky které se ocitnuly za vodami nového rybníku připadly k Češnovicům, sem také přesídlili tři sedláci ze Zalužic.

R. 1490 jsou uvádění majitelé gruntů: Šísl, Raušar, Mašek Wolman, Janek, Vaškovský,Ješek, ryneš, Boubal, Lexa. Pusté byly grunty Ondrův a Mazancovský. Mladších urbářů existuje ještě několik a lze tedy sledovat majitele jednotlivých gruntů. Další obyvatele obce lze nalézt hlavně v matrikách fary Pištínské, které jsou vedeny od roku 1654.

Velmi významné události v historii obce se udály v létech 1813-1825. Tehdy probíhala velkorysá rekonstrukce císařské silnice, která procházela obcí. Zde v obci byl tehdy nasypán obrovský násep přes návesní močál s kamennám mostem, zbořena návesní kaplička která stála nové sinici v cestě a došlo k přestavbě zemědělské usedlosti čp:13, zvané Volmanovina, na zájezdní hostinec pro formany a jejich ubytování, ustájení koní a hlídané parkování povozů.

Rok 1850 byl význačný hlavně tím, že zdejší sedláci a chalupníci se vykoupili z poddanství a tak získaly pole i domy do svého vlastnictví. Obec se začalo spravovat zastupitelstvo v čele se starostou. Obec se začala rozrůstat, pole se dělila mezi sourozence a prodávala mezi mnohem více majitelů nežli dosud.

V roce 1865 byla postavena kaple na rozcestí do Netolíc a Vodňan, v roce 1868 pak kaple svatého Vojtěcha na rozcestí do Zlivi a Zalužic, v roce 1892 pak velká návesní kaple svaté Anny. V 18. století vysídlilo několik zdejších poměrně movitých občanů do tehdejší Ameriky, za vidinou lepšího života a bohatství.

Do první světové války v letech 1914-1918, muselo nastoupit mnoho mužů z obce, v některých případech i otec a dva synové, dva bratři a podobně. Mnoho se jich nevrátilo domů, jejich jména jsou na pomníku padlých z první světové války. Období meziválečné kopírovalo život vesnice ze starších dob, obyvatelstvo se živilo výhradně zemědělstvím,, byl zde obecní chudobinec a obecní hospoda.

Období německé okupace v letech 1938-1945, bylo obdobím velkého strachu a strádání, naštěstí nikdo z obce nepřišel o život. Zato v prvních květnových dnech roku 1945, v katastru obce byly popraveni dva Němci a nešťastnou náhodou zahynul pod koly nákladního automobilu jeden sovětský voják.

Kolektivizace zemědělství v počátku padesátých lez měla i zde oběti, neboť byly neprávem obviněn a žalářováni tři zemědělci a jejich rodiny vystěhovány

na opačný konec republiky. V roce 1968, byla provedena regulace návesního potoka na stoletou vodu a zavezen větší z návesních rybníků, v roce 1976 byl otevřen nově přestavěný kulturní dům, dnešní známá Češnovická hospoda, v roce 1978 byla postavena nová prodejna potravin. V letech sedmdesátých a osmdesátých, byla obec pod správou Městského národního výboru Zliv.

Po roce 1989 se obec osamostatnila a vstoupila pod správu obecního úřadu Pištín, který sdružuje dále obce Pištín, Pašice a Zalužice. Prvním starostou tohoto obecního úřadu byl pan Zdeněk Florián,m od roku 1996 paní Jana Božovská.

V obci vznikly podnikatelské firmy, živnosti a hostince, některé z nich zaměstnávají místní občany. Některé z podniků a živností, jsou přímo vázány na frekventovanou silnici první třídy, která prochází obcí. Například oba zdejší hostince , čerpací stanice pohonných hmot Pletka, stánek rychlého občerstvení, pneuservis, odtahová služba a někteří automechanici. To není zdaleka všechno. V obci jsou na řadě domů , v zahradách i na hasičské zbrojnici velkoplošné plakáty s reklamou, ze kterých roční nájem není pro majitele domů zanedbatelný. Frekventovaná silnice na jedné straně přináší obci prosperitu, avšak na straně druhé hluk, škody na místních komunikacích, řadu havárií z nichž některé byly i tragické.

Významnou událostí minulého roku byla koupě pozemků na západním okraji obce, kde obec vybaví inženýrskými sítěmi řadu stavebních parcel o které je zájem již nyní. O bydlení v obci je neustále velký zájem, vždyť město České Budějovice je z obce autem dosažitelné ani ne za 10 minut.

Jan Caletka - kronikář Češnovic

 

PAŠICE


 

Obec Pašice je zmiňována již roku 1262. Z původních zemědělských usedlostí blatského typu se špýchary jsou dochovány již jen dvě. Pašice se nacházejí v blízkosti velkého rybníka Volešek, v okolí je pěkná příroda, takže původně zemědělská obec se změnila na obec rekreační. Na okraji obce směrem k rybníku Volešek je po pravé straně vybudováno několik malých rekreačních chatek a rovněž řada domků i statků v obci slouží k rekreaci. Jediným větším soukromníkem v zemědělství je zde pan Kučetra Miroslav. Hospodaří spolu se svým vnukem na vlastních 30 hektarech zemědělské půdy a úspěšně provozuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Vlevo před vjezdem do Pašic je ještě jeden nově vybudovaný dvouhektarový rybník, jak ke koupání, tak i ke sportovnímu rybaření. Tento soukromě vybudoval v roce 2005 zemědělec pan Kučera.


V obci Pašice byl rovněž vybudován veřejný vodovod a provedena plynofikace obce zároveň s obcí Pištín. Mnoho podrobností o původních rodech v Pašicích je v knize „Kořeny“ , vydal Alois Sassmann.

Josef Drázda – kronikář